Zubař 1. díl

21. září 2017 v 13:15 | Geegee |  Příběhy 18+
Toto ráno se mi opravdu zle vstávalo. Čekal mě zubař a celkem náročný, ale důležitý zákrok. Zubaře fakt hrozně nesnáším. Byla jsem nervózní, nedokázala jsem se ani najíst, jak zle mi bylo. Ale šla jsem. V čekárně jsem si nazula návleky a čekala. Srdce mi tlouklo div jsem neomdlela. Chtěla jsem se uklidnit hraním her, ale otevřely se dveře a já šla dál. První, čeho jsem si všimla, byl zubař. Jakto, že je tu dnes jiný zubař? Kde je moje paní zubařka? Vždyť mě zná od mých 4 let. Nechci jiného zubaře! Začala jsem být ještě víc nervózní, ale pak se otočil. A já myslela, že padnu už úplně. Byl tak... hezký! Moment. Před ním mám slintat s otevřenou pusou? A brečet bolestí? Né, prosím, chci pryč. "Posaďte se," vyzvala mě sestřička. Když já bych ale radši utekla paní sestřičko. "Tak se na to podíváme, v záznamu máte, že máme čistit kanálky, víte co to obnáší?" promluvil a já v tu chvíli nechtěla nic jinýho než poslouchat jeho hlas. Pořád. "Tuším," odpověděla jsem a pan zubař mi přislíbil, že během zákroku mi bude postupně vysvětlovat, co dělá. "Tak jdeme na to."
A o hodinu později jsem mohla vstát z křesla, s bolavou čelistí, hlavou a vším možným, extrémně poslintaná a ubrečená. Dostala jsem kartičku s tím, kdy mám dojít znovu. Měla jsem něco zaplatit, ale neměla jsem peníze, tak jsem šla vybrat. Došla jsem zpět a pan zubař řekl: "to už jsem vám začal chybět?" Ano sakra! No ale jen jsem se usmála a šla jsem.
Hned jak jsem došla domů, tak jsem šla spát opravdu jsem se na nic jiného nezmohla. Probudila mě šílená bolest. Zatracenej zubař! Dala jsem si prášek a šla jsem si ještě lehnout.
Probudila jsem se večer. Necítila jsem se vůbec dobře, ale měla jsem hlad. Řekla jsem si, že si dám něco na jídlo, ale nic jsem doma neměla, tak jsem se rozhodla, že zajdu někam na jídlo. Obvolala jsem kamarádky, jestli by nešly se mnou, ale žádná neměla čas. Tak jsem šla sama. Nachystala jsem a vyrazila. Cesta utekla rychle. Usadila jsem se v restauraci a začala si vybírat jídlo a on tam došel. Pan zubař v celé své kráse. Bože. Sedl si k vedlejšímu stolu. Snažila jsem se na něho nekoukat, ale nešlo to. Oj, všiml si mě. "Jé, dobrý den slečno, co zoubek? Jak se dívám, tak chuť k jídlu jste neztratila, mohu si přisednout?" Ooo pane bože! On si vážně přisedl. Donesli mi jídlo a pan zubař si objednal. Počkala jsem s jezením na něho. Až mu jídlo donesly, tak jsme se najedli a u toho si povídali. Byl to hrozně příjemný večer. Dojedli jsme a nabídl se, že zaplatí a doporovodí mě domů.
Vyrazili jsme. Celou cestu jsme si povídali a já chtěla, aby ta chvíle nikdy neskončila. Najednou jsme se objevili před mym domem. "No, tak tady bydlím," řekla jsem skromně. "Pánejo, v takovém domě a sama? Nebojíte se?" divil se. "No, občas jo, přemýšlela jsem, že bych šla do bytu, ale nikde žádný není k mání." "Mám známého, který se chystá prodávat byt, můžu se ho zeptat." "To by bylo skvělé!" "Jo, dáte mi kontakt?" Dala jsem mu své číslo. "A můžu vám zavolat i z jiného důvodu?" Nemohla jsem nic jiného, než souhlasit. "No... Tak já už asi půjdu, jsem celkem unavená." "Jo dobře, hezký zbytek večera." "I vám, dobrou." "Dobrou."
Otevřela jsem si ještě láhev vína a seděla a jen tak se usmívala. Došla mi SMS, tak jsem bleskurychle začala hledat mobil a byla jsem velmi zklamaná, když mi napsala kamarádka. Ale budiž, zavolala jsem ji a vše jí pověděla. Jak jsme dovolali, tak jsem šla spát. Přece jen, jsem musela vstřebat zážitky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Eleanore Inkake Samanthe Lune┼ ┼Eleanore Inkake Samanthe Lune┼ | Web | 21. září 2017 v 13:34 | Reagovat

Pekne tesim se co bude dal
Spřátelíš blog?

2 Geegee Geegee | 4. října 2017 v 19:31 | Reagovat

Jasně, děkuji za reakci

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama